Růže je bezesporu jednou z nejkrásnějších
květin, se kterými se můžeme setkat. Pěstitelé každoročně
vyšlechtí desítky nových kultivarů, nicméně pro sběr, léčivé
účinky a použití v kosmetice se nejlépe hodí původní,
popřípadě historické odrůdy, které v sobě zachovávají
největší množství aktivních látek. Mezi nejznámější, takto
využívané růže patří růže damašková (damašská), růže
stolistá, růže galská popřípadě růže svraskalá, pro šípky
pak růže šípková a svraskalá.
Trocha teorie
Růže podle druhu tvoří i více jak 2 m
keře, s více či méně převislými štíhlými a různě
otrněnými větvemi, ze kterých vyrůstají složené pilovité
listy. Původní růže kvetou pouze jednou, a to v červnu až
červenci, novější druhy kvetení opakují.
Sběr
Použití
Růže je natolik jemnou bylinou, že může
být používána v podstatě bez omezení.
Připravte si doma
Růžovou vodu
Pokud máte to štěstí, že vlastníte
nějakou historickou růži, či nějakou z výše jmenovaných,
pak si neváhejte vyrobit vlastní růžovou vodu. Růžová voda se
sice vyrábí v destilačních kolonách, ale pokud ji
nevlastníte, nezoufejte. Do většího vyššího hrnce nalijte
vodu, vložte napařováček, do středu vložte hrnek (pokud to
výška hrnce umožní) a na něj misku. Poté do hrnce nasypte co
nejvíce čerstvých květů růže, můžete je i napěchovat.
Vezměte co nejlépe těsnící poklici, nejlépe skleněnou, nebo
cokoliv, co Vám vytvoří vypouklé dno. Poklici otočte tak, aby
její nejnižší bod byl nad miskou. Hrnec dejte na plotýnku a
uveďte vodu do varu. Pára, která se začne vytvářet, bude
prostupovat květy růže a bude se kondenzovat (srážet) na spodní
části poklice. Kapky poté budou stékat do misky pod poklicí.
Kondenzovaná pára je vlastně květinovou vodou. Je důležité
misku i poklici před použitím vydezinfikovat, nejlépe lihem.
Hotovou vodu přelijte do opět vydezinfikované
lahvičky a uskladněte v lednici, kde Vám při dodržení
hygienického postupu vydrží až půl roku. Vodu můžete používat
samostatně jako tonikum nebo přidávat do všech Vámi vyráběných
produktů, které obsahují nějaké množství vody. Princip výroby
domácí květinové vody je shodný pro všechny bylinky.
Pleťový zkrášlující olej
Zkrášlující olej je olejový macerát květů
růže. Z vlastní zkušenosti doporučuji květy trhat za
opravdu slunného počasí, aby obsahovaly co nejméně přirozené
vody. Natrhané okvětní plátky vložte do skleněné lahve –
nejlépe s mírně zúženým hrdlem a zalijte kvalitním olejem
lisovaným za studena. Je důležité, aby olej růže zcela zalil,
protože v opačném případě může snadno dojít ke
znehodnocení celého macerátu. Olej můžete přizpůsobit
vlastním požadavkům – majitelky citlivé a mdlé pleti mohou
zkusit meruňkový olej, majitelky mastné či smíšené pleti olej
z révy vinné či caprylis, majitelky zralé pleti mohou zkusit
směs mandlového a jojobového oleje. Protože oleje lisované za
studena mají rozdílný oxidační potenciál, přidávám na 100 ml
oleje 5 kapek vitamínu E.
Růži maceruji při pokojové teplotě 3-4
týdny, na polostinném místě (přímé vystavení slunci se mi
neosvědčilo). Po maceraci olej přefiltrujte a dobře vymačkejte.
Hotový růžový olej můžete používat samostatně, vklepáním
několika kapek do vlhké pokožky obličeje, nebo do olejové fáze
při výrobě Vašich krémů. Olej jako takový je dobrý i na lehké
popáleniny a na suchou a popraskanou pokožku. Účinky můžete
podpořit přidáním 10 kapek růžové silice na 50 ml oleje.
Růžové tělové máslo
Na výrobu tohoto delikátního tělového másla budete potřebovat
30 g růžového macerátu, 105 g bambuckého másla, 5 g šípkového
oleje, 5 kapek EO geránia, 3 kapky růže absolutní damašské (10
kapek růže de Mai), 1 lžičku kukuřičného škrobu (zmírňuje
masný pocit na kůži) a volitelně jen kvůli barvě 1/2 lžičky
růžového nebo červeného jílu.
Nyní máte dvě možnosti. Buď bambucké máslo rozpustíte a
necháte zchladnout, a nebo ho nechte na teple, aby změklo. Nyní
vezměte malý ruční šlehač (nutno předem očistit lihem) a
šlehejte. Přidávejte postupně všechny ingredience a šlehejte do
nadýchané konzistence - dá to trochu práce. Můžete samozřejmě
jen roztavit máslo a přidat do něj vše ostatní - škrob a jíl
Vám klesnou dolů, proto je při této variantě vynechte.
Zdroje:
DUGAS,
D. 500
nejlepších receptů lidové medicíny.
1. vyd. Praha: Knižní expres, 2004. ISBN 978-80-7347-036-4.
RUBCOV,
V. G. Zelená
lékárna.
2. vyd. Praha 1: Lidové nakladatelství, 1985. ISBN 26-046-85.
Přeji pěkný večer, článek je skvělý,hledám inspiraci na šípkový olej, mohl by být vyroben podobným postupem? Děkuji za info.
OdpovědětVymazatŠípkový olej se lisuje ze semínek šípkové růže, ten jinak nevyrobíte
VymazatDěkuji,takže rozdrcené a přesušené bobulky v oleji je taková slabá náhrada. Trochu mně zbylo z výroby likéru,tak to můžu zkusit.jestli se to ovšem nezkazí. Proto je tak vzácný. Ještě jednou díky a přeji hezký den.
Vymazat