úterý 11. dubna 2017

Jarní foto procházka

Dnešní příspěvek bude poněkud netradiční, ale třeba vás pohladí na duši.

Jsem typický střelec, myslím podle horoskopu, proto mám milion zájmů. Jenom ten nahoře nějak zapomíná dát mi k tomu i dost času 😂. Mezi moje koníčky patří i fotografování, ale to asi víte. Dát mi do ruky foťák (k tomu nový objektiv, bonusem) a říct mi běž a foť si jak dlouho chceš... No nic, zpátky na zem. Takže, abych to shrnula. V neděli jsem si k raní procházce s naším čtyřnohým hyperaktivcem vzala i foťák a snažila se ulovit pár foteček. No zkuste fotit, když máte cca 20 neposedných kil na vodítku 😀, ale přesto si myslím, že se pár snímků vydařilo. Jestli se tomu tak je, můžete posoudit konec konců sami.

Jenom podotknu, že fotím většinou na manuální nastavení, mimo posledních dvou fotek ...


Rašící břízy jsou pro mě jedním ze symbolů jara. Jen kdyby po nich pak nezbývalo tolik nepořádku.



Jedna malá ztuhlá beruška. Tady jsem zalitovala, že jsem si s sebou nevzala i lupu, která mi nahrazuje (byť nedokonale) makroobjektiv.


V rumišti jedna kvetoucí nádhera.


Ještě jednou, tentokrát proti modré obloze. Škoda, že mi tak nevynikl ten kontrast barev.


Tahle fotka mi dala nejvíc zabrat. Ne kvůli fotce jako takové, ale zrovna po silnici jel cyklista a já měla co dělat, aby mi Áron neutrhl ruku i s vodítkem :) Je to rebel...


A jedna "zaplotenka". Nakonec to plotové oko vypadá celkem umělecky :)


Vděčný jarní motiv, magnolie, česky šácholan (zahradnice se ve mně nezapře).

 

Ještě se na poli válela mlha, když jsem na prochajdu vyrážela...


A na tohle stádečko se běžně díváme z okna. Občas jsou holky tak "oražený", že na vás koukají z 10-15 metrů. To ale nesmíte mít psa na vodítku...

Bohužel víc jsem toho nestihla. Příště musím jít aspoň na hodinku a půl a hlavně bez psa 😏.



3 komentáře: