pátek 31. března 2017

Trnka obecná

Trnka obecná nás na jaře rozehřeje záplavou drobných kvítků, které doslova zahalí keře do bílého závoje. Dříve se hlavně využívaly drobné plody, které se sbíraly po prvních mrazících. Z plodů se vyrábělo trnkové víno či likér. Ode mě se ale dozvíte, jak můžete trnku využít ve vlastní kosmetice.



Trocha teorie
Trnka obecná je hodě větvený keř dorůstající až 3 m. Na větvích jsou trna, které poněkud znemožňují sběr léčivých květů a následně plodů. Na větvičkách vyrůstají vejčité až elipsovité listy, pilovité, v mládí mnohdy na spodní straně jemně chlupaté. Brzy z jara trnka rozkvétá záplavou droboučkých bílých kvítků na tenkých stoncích, plodem jsou peckovičky, tmavě fialové ojíněné barvy, které jsou velmi trpké.
Trnku můžeme najít na stráních, na vápenitých půdách, v lesích, na loukách, na okrajích cest.
Květ trnky obsahuje  flavonové glykosidy, benzaldehyd, sacharidy a minerální látky. Plody obsahují zejména třísloviny, kyanogenní glykosid amygdalin, antokyanový glykosid, pektin, organické kyseliny, značný obsah vitamínu C a další, tělu prospěšné látky (J. A. Zentrich).

Sběr
K léčebným účelům se sbírají květy, nejlépe mezi druhou a čtvrtou hodinou odpoledne, za slunného počasí  v březnu až dubnu. Pokud můžeme, používáme je čerstvé, ale jinak se suší v tenké vrstvě ve stínu nebo uměle při teplotě do 40 °C. Skladujeme je nejlépe ve sklenicích s přiléhavým víčkem. Plody se sbírají po prvních mrazících v říjnu až listopadu a používají se k výrobě vína. Rozmixované v ovocné pálence se používaly i jako tinktura pro čištění pleti (3 týdny macerované a přefiltrované), a pro posílení organismu v zimním období.Méně známý je olej získávaný lisováním jader z trnky, který vyniká výbornou afinitou s pokožkou. Velice dobře se vstřebává a pečuje zejména o unavenou a stárnoucí pleť. Navíc má nádhernou vůni.

Použití
Trnka se vyznačuje jemným ale dlouhodobým působením, snižuje propustnost krevních vlásečnic a mírní zánětlivé reakce v cévách. Květový olejový  macerát se používá při poruchách prokrvení a při celulitidě, tonizuje  unavenou a povadlou pleť. Můžeme ho přidávat i do olejů pečujících o dekolt a díky příznivým účinkům na cévy do produktů určených pro péči o žíly a nohy, nebo při křečových žilách. Je dostatečně jemný i pro citlivou pleť. použití. Olejový macerát je také výborný jako základ pro výrobu masti na křečové žíly.

Jemný olejíček na oční partie

Pro olejíček si vyrobíme nejdříve olejový macerát. Vezmeme 24 hodin zavadlé květy které vložíme do skleněné sklenice a zcela je zalijeme olejem (lískooříškový, meruňkový nebo révový). Květy necháme macerovat za studena 6 týdnů, v temnu, při pokojové teplotě. Po ukončení doby macerace macerát přefiltrujeme nejlépe přes jemné plátno a uskladníme v lednici. Na olejíček použijeme 10 ml macerátu, do kterého přidáme kapku vitamínu E, 3 kapky esenciální oleje z levandule, dvě kapky esenciálního oleje z karotky a 1 kapku esenciálního oleje z růže. Olejíček používáme zejména na noc. Stačí jedna kapka na jednu oční partii. Olejíčkem velmi jemně potřeme okolí očí a vklepeme ho do pokožky.

Masážní olej při celulitidě

Pro výrobu masážního oleje budeme potřebovat olejový macerát, který si vyrobíme podle předchozího návodu, jen s tím rozdílem, že použijeme mandlový, olivový nebo slunečnicový či sezamový olej. Do 98 ml olejového macerátu přidáme 20 kapek esenciálního oleje z rozmarýny, 20 kapek esenciálního oleje z citronu a 20 kapek esenciálního oleje z jalovce. Promícháme a necháme za občasného protřepání 24 hodin odpočívat. Následně za pomoci oleje provádíme 2 x denně masáž postižených partií, od kolen směrem k srdci. Samozřejmě, že je třeba upravit i jídelníček a začít se hýbat, ale olej působí velice dobře a vynahradí drahé kupované produkty. Pokud máme po ruce i břečťan, pak můžeme olejový macerát vyrobit kombinací obou bylin.

Zpevňující olej na dekolt

Pro výrobu tohoto oleje použijeme olejový macerát z trnky a sedmikrásky (bylinky rovným dílem), který vyrobíme podle shora uvedeného návodu v mandlovém oleji. Do 49 ml olejového macerátu přidáme 10 kapek esenciálního oleje z grapefruitu, 5 kapek esenciálního oleje z jalovce a 2 kapky vit E. Olej pravidelně vtíráme do oblasti dekoltu i  krku. Na krku jemně vtíráme prsty směrem od dekoltu k tvářím. Pravidelné používání vede ke zpevnění pokožky.

Dezodorační sprej na nohy

Pro přípravu dezodoračního spreje budeme potřebovat tinkturu z květů, kterou si vyrobíme macerací květů ve vysokoprocentním alkoholu po dobu 2 týdnů (96% alkohol). Květy musejí být zcela alkoholem zalité, výborné jsou tedy sklenice se zúženým hrdlem. Hotovou tinkturu přefiltrujeme a skladujeme v temnu – má v podstat neomezenou životnost. Pro přípravu spreje si vezmeme 10 ml tinktury, ve které rozpustíme 2 g mentolových krystalů a 10 kapek esenciálního oleje z tea tree přidáme 90 ml kojenecké vody. Vše přelijeme do 100 ml lahvičky s rozprašovačem a používáme jako dezodorant na plosky nohou.

Čistící tonikum se silným vodním extraktem


Pro výrobu tonika budeme nejdříve potřebovat silný vodní extrakt, který si vyrobíme následující postupem. Do čisté skleničky volně ložíme květy trnky a zcela je zalijeme vroucí vodou (kojeneckou). Necháme louhovat půl hodiny, přefiltrujeme a výsledný nálev na nejmenším plameni necháme odpařit na ¼. Pokud máte elektrický sporák, pak postupujte dle vlastní zkušenosti - nálev se nesmí vařit. Hotový  vodní extrakt zakonzervujeme vysokoprocentním alkoholem, přidáme ho v množství 10%. Důvodem kozervace alkoholem je možnost jeho uchování. Trnka kvetou opravdu krátce a díky tomuto postupu ji můžeme využívat déle. Na výrobu vlastního pleťového tonika poté použijeme 10 ml extraktu, 4 ml kastilského mýdla, 85 ml kojenecké vody a 20 kapek konzervantu, třeba cosgardu. Množství alkoholu v toniku je jen 1%, proto tonikum nebude pleť vysušovat. Tonikum používáme ke každodennímu dočištění všech typů pleti.


Zdroje:
JANČA, J. ZENTRICH, J. A. Herbář léčivých rostlin 5 díl. Praha 1: Eminent, 2015, ISBN 978-80-7281-378-0
RUBCOV, V. G. Zelená lékárna. 2. vyd. Praha 1: Lidové nakladatelství, 1985. ISBN 26-046-85.
SCHÖNFELDER, Ingrid a Peter SCHÖNFELDER. Léčivé rostliny. Překlad Jana Jindrová. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010, 496 s. Ottův průvodce přírodou. ISBN 978-807-3605-889.

VEIT, M. Léčivá kosmetika z přírody. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, ISBN 978-80-247-4586-2 

Žádné komentáře:

Okomentovat