úterý 29. března 2016

Bez černý a jeho využití v kosmetice

Bez roste v téměř celé Evropě kromě části Skandinávie a většiny Ruska, na východě ho můžeme nalézt až na Kavkazu, u Černého moře, v Malé Asii, Arménii a Íránu. Dá se říct, že je rozšířený po celém světe ve středním pásu, kam byl mnohdy uměle zavlečen. Je velmi nenáročný co do půdních podmínek, protože roste i na rumištních, skládkách, navážkách, u lidských sídel, na okrajích lesů... Bez je vytrvalý, obvykle 1,5 až 5 m vysoký keř, který ale  při vhodných podmínkách dorůstá až 10 m. 


Listy má vstřícné, řapíkaté, lichozpeřené, s třemi až sedmi lístky, jež jsou kopinaté až vejčitě kopinaté, krátce řapíkaté, na okraji pilovité, na vrcholu zašpičatělé. Listy jsou zejména na rubu chlupaté a  po rozemnutí mírně páchnou. Květy jsou uspořádány v hustých, vrcholových, plochých chocholících o průměru 10 až 25 cm, samotné kvítky jsou drobné pěti četné, barvy bílé až nažloutlé, příjemně vonné a při zatřepání se z rozkvetlého květenství sype velké množství pylu. Plodem je 5 až 8 mm velká černá bobule, tzv. bezinka.

Květ obsahuje glykosidy (např. rutin a sambunigrin), cholin, aminy, organické kyseliny, sacharidy, třísloviny, sliz, saponiny, trochu silice a jiné látky. V plodech jsou pak přítomny antokyanová barviva, organické kyseliny (např. kyselina jablečná, citronová, kozlíková, octová, vinná, propionová), cukr, třísloviny, silice, hořčiny, pentosan, tyrosin, vosk, guma, pryskyřice, vitaminy (hlavně C,A a B), silice aj.

Je na místě upozornit, že kůra a listy jsou jedovaté! Listy obsahují toxický glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, v kůře jsou přítomny třísloviny, alkaloid a pryskyřice, jejíž působení je značně drastické. Otravy se projevují silným zvracením, průjmem, nechutenstvím a celkovou slabostí. Stejné příznaky se ale mohou objevit i při extrémním předávkování bezovými plody.

 Sběr

K léčebným účelům se květ za slunného počasí, nejlépe kolem poledne. Květenství se sbírají ve chvíli, kdy jsou z jedné třetiny rozkvetlá. Později bychom  přišli o cenné  pyly a léčivé látky. Pokud můžeme, používáme ho čerstvý, ale jinak se suší v tenké vrstvě ve stínu nebo uměle při teplotě do 40 °C. Sušený bez je velmi náchylný na vlhkost, kdy okamžitě hnědne. Skladujeme ho tedy nejlépe ve sklenicích s přiléhavým víčkem. Plody se sbírají nejčastěji v září a suší se podobně jako květy.

Použití

Bez se využívá zejména k ošetření uhrovité pleti dále do celkově uklidňujících, vzpružujících a posilujících koupelí. Méně známý je hydrolát, kterýsi můžeme vyrobit jak z čerstvých, tak i ze sušených květů. Hydrolát můžeme používat do všech typů emulzí určených hlavně pro naše náctileté, trpící nečistou pletí.

Připravte si doma

Pleťovou vodu

Pro výrobu pleťové vody budeme potřebovat  nálev z bezu, minerální vodu (kojeneckou vodu), kastilské mýdlo a konzervant. Nálev si připravíme stejně, jako jsme připravovali nálev z rozmarýnu v minulém čísle. Vezmeme si čistou, malou zavařovací sklenici (bude nám stačit 200 ml). Do sklenice vložíme dvě rovné lžíce sušeného květu bezu a opatrně až po okraj zalijeme vroucí minerálkou (aby sklenice nepraskla). Sklenici uzavřeme víčkem a necháme odpočívat až 1-2 hodiny. Po této době nálev přefiltrujeme přes kávový filtr nebo velmi jemné plátýnko. Poté vezmeme čistou, lihem vydezinfikovanou 100 ml lahvičku, odměříme do ní 4 ml kastilského mýdla, přidáme přefiltrovaný nálev a 20 kapek konzervantu (např. Cosgard). Konzervant je v tomto případě na místě, protože nálevy (všechny) jsou náchylné ke kontaminaci. Pleťovou vodu se snažíme spotřebovat co možná nejdříve. Tato voda je vhodná pro nečistou a uhrovitou pleť.

Bylinnou pleťovou masku
Pro přípravu této masky budeme mimo bezu potřebovat ještě sušený květ lípy a heřmánku. Smícháme bylinky ve stejném poměru a řádně je rozdrtíme. Bylinky přelijeme horkou vodou ve skleněné nebo porcelánové misce tak, aby vnikla kašovitá hmota. To potom rozprostřeme na gázu, kterou následně přiložíme na obličej. Masku necháme působit cca 20 minut. Maska je vhodná pro velmi uhrovitou pleť, kterou jemně, ale důkladně léčí. Masku je vhodné aplikovat  dvakrát týdně.

Posilující koupel
Pro posilující koupel (posiluje celý organismus např. pro namáhavém dni) budeme potřebovat silný nálev, který si vyrobíme dle shora uvedeného návodu. Na jeden litr vody použijeme 2 hrsti sušených květů. Nálev vlijeme do vany napuštěné příjemně teplou vodou a při postupném připouštění horké vody relaxujeme alespoň 20 minut.

Hydroglycerínový macerát z květů – k vnějšímu použití
Pro výrobu média budeme potřebovat destilovanou vodu a kosmetický glycerin v poměru 1:1.  Vlastní macerát se poté skládá z 1 dílu sušených bylin (volně ložených) a 4 dílů směsi vody a glycerinu (lze použít i poměr 10 g  sušených květů pudrové konzistence na 100 ml média). Macerace probíhá 10 dní při pokojové teplotě, v temnu, při občasném protřepání. Pokud sušené květy rozdrtíte na prach, pak bude stačit i 24  - 48 hodin. Po uplynutí doby  macerát přefiltrujeme, zakonzervujeme například cosgardem (10 kapek na 50 ml) nebo vysokoprocentním lihem v množství až 10%  (nedoporučuji těm, kdo mají sušší pokožku – líh vysušuje) a skladujeme v ledničce. Macerát se může přidávat do jakéhokoliv produktu, který je alespoň z části tvořen vodou. Macerát přebírá účinky květů a je tedy vhodný do krémů určených k ošetřování problematické pokožky. Používá se v množství až 10% celkového obsahu konečného produktu. Macerát tak můžeme přidávat do pleťových vod i do krémů. Pokud si netroufáme na výrobu vlastního krému, pak můžeme použít krémovou bázi a bázi tímto macerátem obohatit a přizpůsobit tak aktuálnímu stavu pokožky.

Tento článek vyšel v březnovém čísle Bylinky Revue.

Zdroje:
DUGAS, D. Bylinkový receptář. 1. vyd. Praha 3: Ottovo nakladatelství, 2012, ISBN 978-80-7451-062-5
RUBCOV, V. G. Zelená lékárna. 2. vyd. Praha 1: Lidové nakladatelství, 1985. ISBN 26-046-85.
SCHÖNFELDER, Ingrid a Peter SCHÖNFELDER. Léčivé rostliny. Překlad Jana Jindrová. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010, 496 s. Ottův průvodce přírodou. ISBN 978-807-3605-889.
VEIT, M. Léčivá kosmetika z přírody. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, ISBN 978-80-247-4586-2

TOMSKY, J.THROLL, A. Velká bylinková lékárna. 1. vyd. Praha 5: Jan Vašut s. r. o., 2015, ISBN 978-80-7235-913-3

Žádné komentáře:

Okomentovat